Uhelná Elektrárna Chvaletice se teď už doopravdy blíží ke konci provozu. Energetický regulační úřad (ERÚ) 20. října 2026 oznámil, že podle aktualizovaného vyhodnocení provozovatele přenosové soustavy ČEPS lze bezpečný provoz elektrizační soustavy zajistit i bez ní. Ještě v lednu přitom ČEPS považoval dva ze čtyř chvaletických bloků za nezbytné. Vlastník elektrárny, skupina Sev.en Energy, obrat přijal s překvapením a od státu požaduje podrobnější zdůvodnění.
Proč se to děje
Konec Chvaletic přitom původně nenavrhl ČEPS ani ERÚ. Uzavření v listopadu 2025 oznámil sám vlastník, spolu s Elektrárnou Počerady a uhelnou částí Teplárny Kladno, a důvodem byla ekonomika. V roce 2024 zaplatily Chvaletice za povolenky přes 5 miliard Kč, při tržbách 6,4 miliardy Kč, a skončily ve ztrátě 1,4 miliardy Kč. V hodinách s vysokou výrobou z fotovoltaiky a větru navíc spotová cena často nepokryje ani variabilní náklady uhelného bloku. Mezitím ale Sev.en oznámil, že vzhledem k současné situaci na trhu nechá Chvaletice i Počerady vyrábět nejméně do 31. března 2027, možná i déle.
O odstavení velkého zdroje ale nerozhoduje jen jeho vlastník. ČEPS musí posoudit dopady na zdrojovou přiměřenost, na dostupnost služeb výkonové rovnováhy a na systémovou přiměřenost. V lednu 2026 dospěl k závěru, že elektřiny bude dost, Chvaletice ale označil za nezastupitelné při regulaci napětí a jalového výkonu, při řízení toků v přenosové soustavě a při obnově soustavy po rozsáhlém výpadku, kdy na ně navazuje přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. ERÚ proto zahájil řízení o uložení povinnosti provozu nad rámec licence s kompenzací přes miliardu korun ročně, kterou by zaplatili odběratelé. Podle říjnové aktualizace ale postačí soubor technických, provozních a koordinačních opatření. Jejich podobu ERÚ ani ČEPS zatím nezveřejnily.
Co bude místo nich
Výroba elektřiny. Tady náhrada není akutní problém. Podle ČEPS bude výkonu dost i po odstavení všech tří zdrojů Sev.en a modelování iniciativy Fakta o klimatu ukazuje, že očekávaný nedostatek výroby (LOLE) zůstává nulový. Kolem roku 2035 ale bude Česko potřebovat 1 600 až 1 900 MW nových řiditelných zdrojů.
Regulace napětí a obnova soustavy. ČEPS v lednu počítal s přestavbou jednoho bloku na synchronní kompenzátor a s novými kompenzačními tlumivkami, které umí regulovat napětí i bez spalování uhlí. Která opatření nakonec zvolil a který zdroj nahradí Chvaletice v plánu obnovy soustavy, zatím není známo.
Samotný areál. Lokalita má vzácnou výhodu: existující připojení k přenosové soustavě. Sev.en tu plánuje bateriové úložiště o výkonu 100 MW a kapacitě 200 MWh pro služby výkonové rovnováhy a obchodování na spotovém trhu. Bývalé uhelné lokality se tak stávají přirozeným místem pro úložiště, protože právě připojení bývá u nových projektů nejtěžší získat.
Jaký byl historický vývoj
Čtyři bloky po 200 MW najížděly v letech 1977 a 1978 a spalovaly severočeské hnědé uhlí, které se vozilo po Labi a od roku 1996 výhradně po železnici. Elektrárnu dodnes symbolizuje 305 metrů vysoký komín, nejvyšší v Česku. V roce 2013 elektrárnu ČEZ prodal za 4,12 miliardy Kč Severní energetické, dnes součásti skupiny Sev.en Energy. Ta do modernizace bloků 3 a 4 investovala zhruba 3 miliardy Kč a prodloužila jejich životnost do roku 2030.
Vrchol přišel paradoxně těsně před koncem. V energetické krizi roku 2022 vyrobily Chvaletice rekordních 4,9 TWh, zhruba 7 % české spotřeby, a skončily v zisku přes miliardu korun. O dva roky později už vykazovaly ztrátu 1,4 miliardy. A o čtyři roky později podle provozovatele přenosové soustavy přestávají být pro soustavu nezbytné.
Chcete vědět více?
Bezplatná analýza výnosového potenciálu vašeho aktiva. Bez závazků.
Kontaktujte nás